Staráme se. To je náš úkol.
Potřebujete nás rychle kontaktovat?
Nejrychleji to jde přes elektronický formulář.
Napsat zprávu
22. 2. 2022
Informace pro návštěvy klientů v azylových zařízeních a zařízení pro zajištění cizinců/Information for the visitors of the clients in Asylum Centres and Facilities for the Detention of Foreigners

V souvislosti s výskytem onemocnění COVID-19 je vydáno mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které omezuje návštěvy v azylových zařízeních a zařízeních pro zajištění cizinců. / celý článek

Vyplňte prosím kontaktní formulář

Vyplňte prosím všechny povinné údaje

/ Údaje s * jsou povinné

Reportáž MF Dnes z PPS Zastávka: Pro azyl v Česku přes Zastávku

Správa uprchlických zařízení MV uvítala ve svém přijímacím a pobytovém středisku v Zastávce redaktora MF Dnes, aby se mohl na vlastní oči přesvědčit, jak zařízení funguje a promluvit si nejen s personálem, ale i s klienty. Výsledkem je reportáž, která vyšla v tištěné podobě 6. listopadu, a kterou přinášíme v plném znění.

Pro azyl v Česku přes Zastávku

Uprchlické centrum v Zastávce nabízí 200 míst pro žadatele o mezinárodní ochranu.

Obědové menu je tu vedle češtiny vyvedené i v ruštině, arabštině či vietnamštině. Na prostranství mezi domy si prohlíží papírové dokumenty hlouček pěti mužů, z nichž dvěma zpod bundy vyčuhuje tradiční afghánský oděv. O kus dál žena v muslimském šátku hlídá syna dovádějícího na houpačce. Vítejte v uprchlickém centru v Zastávce na Brněnsku.

Mnozí si představí ostnaté dráty, hlavu na hlavě a dusno. Nic takového se tu ale nekoná. V úhledném areálu porostlém stromy a zasazeném mezi místní zástavbu panuje v době návštěvy MF DNES až idylický klid. „Tábor“ s kapacitou dvě stě míst v tu chvíli obývá asi šedesátka lidí. „Počet se každým dnem mění, klienti přicházejí a odcházejí. Před měsícem jich tu bylo asi 120,“ přibližuje vedoucí zařízení Josef Sekerka.

Právě sem v září zamířila ve třech vlnách více než stovka afghánských spolupracovníků české armády a jejich rodin zachráněných z Kábulu po jeho pádu do rukou Tálibánu. Žádný větší rozruch to však nepřineslo. „Hodně z nich umí anglicky. Jinak to jsou cizinci jako všichni ostatní,“ podotýká Sekerka, který s pobavením vzpomíná na dřívější „kulturní“ nedorozumění s běženci z Čečenska. „Nechtěli náš chleba, protože kmín považovali za červy a nenechali si to vymluvit. Tak jsme se domluvili s pekárnou, že do něj kmín dávat nebude,“ popisuje. Běžnější je, že se příchozí musejí učit, jak používat evropské záchody.

Střílečka s joysticky

V Zastávce se starají o ty, kteří to potřebují. Zámožnější cizinci si zpravidla najdou vlastní ubytování. Ti, co si ho nemohou dovolit, tu zůstávají třeba i rok po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany.

K dispozici mají skromné, ale kvalitní zázemí. Jednoduché pokoje doplňují posilovna, hudební místnost, dětské hřiště, učebna, jídelna se třemi pokrmy denně, noviny a knihy v mnoha jazycích i televizní programy v ruštině či arabštině. „Snažíme se, aby tu klienti trávili čas smysluplně, což předchází konfliktním situacím,“ nastiňuje Sekerka, jenž vede středisko s 58 zaměstnanci už devatenáct let.

Přestože se setkávají lidé z rozličných končin světa, jejich soužití nedrhne. „Už dlouho jsme tu neřešili ani verbální konflikt. Maximálně se stalo, že muž šel přes chodbu na záchod v trenýrkách a viděla jej muslimská žena, jejímuž manželovi se to nelíbilo,“ odhaluje. A k dobru přidává historku z návštěvy pracovníka kanceláře ombudsmana. „Zpoza dveří slyšel rámus a rány, tak vběhl dovnitř a zjistil, že dva kluci s joysticky hrají střílečku.“

Občas jsou však rozladění obyvatelé Zastávky. „Hlavně v létě, kdy klienti sedí dlouho do večera venku a baví se. Nejsou extrémně hluční, ale zvuk se v noci nese. Někdy se také najde klient pod vlivem alkoholu. Nejde o nic zvláštního, ale lidé jsou na cizince přísnější než na svoje,“ soudí Sekerka. „Ale na to, že jsme uprostřed zástavby, je problémů minimum,“ dodává s tím, že středisková jídelna na oplátku poskytuje obědy místním seniorům. Případné konflikty je navíc připravena řešit mobilní jednotka cizinecké policie, jež v části střediska sídlí.

Klavírní mistr z Tádžikistánu

S výjimkou nedávné afghánské vlny v Zastávce převládají uprchlíci z postsovětských zemí, v poslední době zejména z Gruzie. Při exkurzi MF DNES zrovna v řemeslné dílně sedí u kafe čtyřicátník Maxim, jenž se označuje za opozičního aktivistu z Běloruska. „Domů se vrátit nemůžu, zavřeli by mě,“ říká rusky.

Je tu teprve den, předtím si vydělával v Česku a Polsku, ale vypršelo mu vízum. „Dělal jsem pro firmu, která zaměstnává Ukrajince. Ale ti sem jezdí za výdělkem a pracují dvanáct hodin denně sedm dní v týdnu, na nic jiného nezbývá čas. Chtěl bych žít normální život, proto jsem požádal o ochranu v Česku, kde se mi líbilo,“ svěřuje se Maxim.

V centru se objevují různorodí lidé s pozoruhodnými osudy. „Setkávám se s názorem, že se staráme o nějaké pastevce, ale měli jsme tu třeba klavírního mistra z Tádžikistánu, rapera z Uzbekistánu, nadaného fotografa z Venezuely, rusky mluvící klient dělal keramiku. Dřív tu působila hudební skupina Mbunda Afrika, která hrála na výstavách a slavnostech a v ivančickém kostele vystupovala před Magdalenou Koženou,“ vyjmenovává Sekerka.

Výtvory ze zdejší dílny zase vystavují různě po republice. A v době nástupu covidu se tu ve velkém šily roušky pro široké okolí. „Drtivá většina klientů je za naše služby vděčná. Někteří dokonce měli problém si vzít stravu s tím, že si ji nezaslouží,“ podotýká vedoucí. Ve středisku už řešili i svatbu, běžné jsou tu porody. „Ale také jsem vyslechl příběhy, z nichž běhal mráz po zádech,“ odkazuje Severka na zkazky z autoritářských zemí.

Tlumočník na telefonu

Pro uprchlíky v tíživé situaci jsou k dispozici sociální pracovníci. „Máme na starosti různé skupiny, které běžně dostávají péči zvlášť – seniory, děti, drogově závislé, chronicky nemocné, lidi s posttraumatickým syndromem či kriminální minulostí. Jsou to lidé vykořenění od rodiny, odříznutí od své země a kultury, kteří tam mohou mít problémy, třeba strach o rodiče. K tomu všemu přičtěte jazykovou bariéru,“ líčí vedoucí sociální služby střediska v Zastávce Marcela Pokorná.

S příchozími zde mluví nejčastěji anglicky a rusky, po ruce jsou i tlumočníci na telefonu. „Jejich osobní účast je možná, ale pro naše potřeby je to pomalé. Třeba tlumočníků afghánského jazyka darí je v Česku opravdu málo, takže nemohou být k dispozici hned,“ říká Pokorná.

Prolomit bariéry nebývá snadné. „Když přijdou, tak nám hned nepadají do náruče. Mnoho z nich má nedůvěru ke státním institucím, protože doma panují jiné poměry. Někdy není čas ani zájem, aby se nám otevřeli. My je každopádně učíme postarat se sami o sebe, aby byli schopni fungovat v životě za plotem,“ oznamuje Pokorná.

Udělení mezinárodní ochrany totiž neznamená, že má držitel vystaráno. „Dává možnost legálně pracovat, být pojištěný, mít lékařskou péči. Nejsou s ní spojeny zvláštní dávky. Přesto držitelé nejsou na vše sami. Ministerstvo vnitra a Správa uprchlických zařízení jim asistují zejména při hledání bydlení a zaměstnání v rámci Státního integračního programu,“ upozorňuje Jan Piroch ze Správy uprchlických zařízení. „Účelem je, aby se plně integrovali a byli také přínosem pro českou společnost,“ uzavírá.

Počet žádostí o ochranu spadl na tisíc ročně

* Zařízení v Zastávce na Brněnsku spadající pod Správu uprchlických zařízení funguje jako přijímací a pobytové středisko.

* Přijímací, jež je vedle toho na letišti v Ruzyni jediné v Česku, slouží k ubytování nově příchozích žadatelů o mezinárodní ochranu.

Do vyřízení základních procedur (zdravotní prohlídky či určení totožnosti), nesmějí areál opouštět. * Když je žadatel prověřen, začíná řízení o udělení mezinárodní ochrany. Cizinci už můžou využít služeb pobytového střediska, z něhož smějí vycházet. Vedle Zastávky tato zařízení sídlí také v Kostelci nad Orlicí, Havířově a v době před covidem i v Bělé pod Bezdězem, kde se nyní nachází karanténa pro žadatele, kteří nejsou očkovaní a ani si vlastními silami nemohou zajistit testování.

* V praxi to znamená, že v Zastávce pobývají pouze uprchlíci, kteří oficiálně projeví zájem o život v Česku. Migranti, již jsou cizineckou policií odhaleni po nelegálním překročení hranic třeba v kamionu, míří do zařízení, kde zůstávají za účelem správního vyhoštění.

* Žádosti o mezinárodní ochranu posuzuje ministerstvo vnitra, konkrétně odbor azylové a migrační politiky. V Česku jejich počet postupem času klesá. Zatímco v roce 2001 jich bylo přes 18 tisíc, loni jen něco přes tisícovku.

(rkr)

„Někde ti lidé být musí,“ ví i starosta obce

V Zastávce žijí vedle uprchlíků od roku 1990, kdy zde vznikl vůbec první tábor v Československu. „I když slibovali, že dočasně, bylo všem jasné, že to tu zůstane na věčné časy,“ říká Petr Pospíšil (nez.), starosta obce se dvěma a půl tisíci obyvatel na Brněnsku.

Jak místní středisko snášejí?

Jsou spíš zvyklí. Záleží vždy na počtu a složení osazenstva. Některé národnosti jsou víc konfliktní, jiné míň. Přináší to jisté problémy.

Konkrétně jaké?

Jsou to menší záležitosti, z nichž se kvůli některým novinářům dělají rádoby senzace, a k tomu se lidé přidají. Pravda je, že nyní máme s vedením Správy uprchlických zařízení nadstandardní vztahy. Když se objeví problém, můžeme volat horkou linku a hledají se cesty, jak napětí otupit. Díky tomu a mobilní policejní jednotce je to únosné.

Dřív to bývalo horší?

Samozřejmě. Zmínit můžu nápory rumunských Romů, kteří spali v parcích po okolí, nebo uprchlickou krizi v roce 2015. Byly to nelehké situace, ale musím říct, že občané Zastávky k tomu přistupují tak, že někde ti lidé být musí. Pokud se k nám jak klienti zařízení, tak orgány chovají slušně, diskutují s námi a hledají řešení, tak se vždycky nějaké našlo.

Dostává obec za středisko finanční kompenzace?

Ano, máme příspěvek, protože obce jsou financovány tak, že dostanou peníze z daní. Kdybychom místo tábora měli bytové domy, tak máme vyšší daňové příjmy. Takto dostáváme peníze na osobu a den, protože tam nic jiného mít nemůžeme.

Robin Krutil, redaktor MF DNES

Webovou verzi reportáže najdete zde

Víte o zajímavé akci která se děje u vás v kraji? Kontaktujte nás, rádi na ní upozorníme.
27. 9. 2022
Výroční zpráva SUZ MV za rok 2021

O činnosti naší organizace za uplynulý rok se dočtete ve výroční zprávě za rok 2021. Najdete zde nejen popis naší činnosti, strukturu a poslání, ale i statistická data, údaje o zaměstnancích a finanční zprávu, včetně výsledků finančních, vnitřních a vnějších kontrol a auditů.

12. 9. 2022
Rozhovor ředitele SUZ MV pro časopis Veřejná správa

Přečtěte si zajímavý rozhovor ředitele Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra Pavla Bacíka pro časopis Veřejná správa

22. 7. 2022
Ředitel SUZ MV Pavel Bacík na konferenci Ochrana měkkých cílů 2022

Integrační politika je důležitým nástrojem státu, jak zajistit sociální kohezi, prohlubovat důvěru ve společnosti a dlouhodobě i vnitřní bezpečnost. Právě na to se ve své přednášce Bezpečnostní výzvy integrace ukrajinských uprchlíků na konferenci Ochrana měkkých cílů 2022 zaměřil ředitel SUZ MV Pavel Bacík.

Nenašli jste potřebné informace? Ozvěte se nám, pokusíme se vám pomoci