Proč lžete, Martine Rozumku? 

27. 05. 2014

Ačkoliv nikterak nehodlám zpochybňovat odborné znalosti a zkušenosti Martina Rozumka v oblasti práce s cizinci, dovolím si – v reakci na článek „Cizinci ve veřejném životě – participace nebo státní integrace?“ publikovaný dne 8. května t.r. na serveru Migrace Online – tvrdit, že opakovaně lže a lež používá účelově k podpoře a prosazování svých myšlenek, cílů a svého přesvědčení.

Migraceonline

V době nedávné, přesněji 12. prosince 2013, na jednání výboru pro práva cizinců tvrdil, že ministerstvo vnitra, které rozděluje finanční prostředky z Evropského integračního fondu, dostává většinu peněz zpátky, a to v podobě Správy uprchlických zařízení MV. Nehledě na to, že Správa uprchlických zařízení  finanční prostředky z EU používá na realizace projektů, na které tyto finanční prostředky získala a neodevzdává je svému zřizovateli, jak se snad Martin Rozumek domnívá nebo alespoň tedy tvrdí, podívejme se  na první výzvu ročního (2013) programu Evropského integračního fondu. Tam lze jednoduše zjistit, že příspěvek EU byl plánován ve výši 64 534 990.-Kč, přičemž Správa uprchlických zařízení MV podávala návrh pouze jednoho projektu, v němž žádala o financování z EU ve výši 18 750 000,-Kč, a to na provoz 9 center na podporu integrace cizinců. Kde že je ta většina, kterou měla Správa uprchlických zařízení dostat? Nenalezneme ji, Martine Rozumku. Tu většinu nenalezneme ani pokud budeme posuzovat pouze tzv. opatření 1 – Provoz center na podporu integrace cizinců ze třetích zemí. V rámci tohoto opatření byla v ročním programu plánována podpora z EU ve výši 48 880 390.-Kč, Správa uprchlických zařízení žádala zmiňovaných necelých 19 mil.Kč, a to na provoz devíti center. Podotýkám, že  jen  čtyři další centra jsou provozována jinou organizací než je Správa uprchlických zařízení , jednoho z nich je však v Praze.
V úvodu zmiňovaném článku, jehož obdoba byla již dříve (18.4.2014) publikována   v internetovém Deníku Referendum, Martin Rozumek ironicky označuje centra na podporu integrace cizinců (integrační centra) provozovaná Správou uprchlických zařízení MV za tzv. státní integrační centra, která jsou ovládána a úkolována ministerstvem vnitra, přičemž k tomuto konstatování mu pravděpodobně stačí jediný fakt, s nímž se nedokázal za pět let úspěšného fungování integračních center smířit . Tím je skutečnost, že Správa uprchlických zařízení byla – ovšem již v roce 1996 – zřízena ministerstvem vnitra. Úvaha poněkud zkratkovitá, jednoduchá a omezená, nemyslíte? Martin Rozumek pravděpodobně  zapomněl zmínit to, že centra na podporu integrace cizinců jsou výsledkem projektů podporovaných z prostředků Evropské unie a všechna, tedy nejen ta provozovaná Správou uprchlických zařízení, mají stejný obsahový základ daný výzvou v rámci tzv. národních programů.  Není zásadní rozdíl v činnosti integračních center provozovaných Správou uprchlických zařízení a jinými organizacemi. Martin Rozumek sám sebe navíc ve zmiňovaných článcích popírá, když uvádí, že „státní integrační centra“ poskytují celou řadu užitečných služeb (a z celé řady si vzpomněl pouze na nabídku kurzů českého jazyka) a pak si posteskne nad tím, že by bylo zajímavé  „zjišťovat co nejvíce trápí cizince samotné nebo např. jejich zapojení do zájmových a profesních organizací, odborů, návštěvy kulturních, vzdělávacích nebo sportovních akcí“.  Zasvěcení jistě potvrdí, že něco takového může ze svého pera, počítače či úst vypustit jen ten, kdo se s činností center na podporu integrace cizinců provozovaných Správou uprchlických zařízení neseznámil nebo ten, kdo se sice seznámil, ale hodlá za všech okolností lhát nebo podávat úmyslně informace neúplné.
Martin Rozumek lže, když tvrdí, že centra na podporu integrace cizinců provozovaná Správou uprchlických zařízení mají pokyn neposkytovat právní pomoc cizincům v případech správního řízení vedených samotným ministerstvem (vnitra). Žádný takový pokyn ministerstvo vnitra nevydalo, nevydal ho statutární zástupce Správy uprchlických zařízení ani žádný jiný zaměstnanec. Martin Rozumek by se měl seznámit s obsahem projektu, podle něhož důsledně postupujeme. Integrační centra poskytují právní poradenství, tedy klientům – cizincům se prostřednictvím organizací, které právní poradenství zajišťují, snaží radit, zorientovat se v problematice, navrhnout možné postupy řešení situace. Centra však v rámci této služby neposkytují celkem logicky takový rozsah činností odpovídající zastupování klienta v právních sporech apod.
Martin Rozumek lže také, když tvrdí, že ministerstvo vnitra vydalo centrům na podporu integrace cizinců provozovaným Správou uprchlických zařízení pokyn sbírat informace kriminálního charakteru, takový pokyn neexistuje a nevydal ho ani statutární zástupce Správy uprchlických zařízení ani žádný jiný zaměstnanec, centra prostě takový úkol nemají. Centra však mimo jiné jako jeden ze svých oficiálních výstupů čtvrtletně zpracovávají monitoring stručně popisující situaci cizinců v daném regionu, což je však výstup diametrálně odlišný od toho, co uvádí Martin Rozumek, toť  vše.
Obrovským úsilím zaměstnanců a jejich profesionalitou si  integrační centra provozovaná Správou uprchlických zařízení získala důvěru mezi cílovou skupinou a jsou vyhledávaným místem, kde  cizinci naleznou řadu služeb, které jim mohou usnadnit cestu v integraci, současně si integrační centra získala i respekt mezi dalšími orgány a organizacemi, které v regionu s cizinci  pracují. Kromě toho, že Martin Rozumek lže, tak svým zaslepeným vyjádřením uráží a znevažuje těch, kteří jsou v integračních centrech v každodenním styku s cizinci a snaží se jim  vytvořit příznivé podmínky pro zapojení do společnosti.
 
Miloslav Koudelný
Správa uprchlických zařízení MV