Projekty spolufinancované z Evropského uprchlického fondu (EUF) a Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF).

Projekt Azylová zařízení 2013 přinesl celou řadu dobrých výsledků. Celkově téměř tisícovka exemplářů periodik byla klientům pravidelně k dispozici a obohacovala přístup cílové skupiny k informacím. Nabídka dostupného ošacení ze skladů sociálního šatníku zajistila uživatelům dosažení určitého materiálního standardu a přispěla k pocitu jejich důstojnosti. Volnočasové aktivity a dílny byly v plném provozu po celou dobu monitorovaného období. Klienti se tak zúčastnili jak pravidelných dílen, tak mnoha jednorázových sportovních a kulturních akcí pořádaných zaměstnanci příjemce, kontraktovanými i dalšími organizacemi. Žadatelé měli dostatečnou možnost účastnit se aktivit spojených se sportem, kulturou a sociálním životem.
Díky moderně pojaté výuce nízkoprahového českého jazyka měla cílová skupina možnost rozvíjet své komunikační dovednosti i znalosti mluvnice a gramatiky s jakýmikoliv počátečními znalostmi.
Během kurzu hospodaření a vaření si klienti osvojili specifika českých potravin, jejich pořizování a následné zpracovávání, o kurz byl zájem. Na hospodaření byl zaměřen kurz finanční gramotnosti, který posloužil jako prevence před zadlužením a jinými finančními riziky. Oba kurzy byly přínosné zejména pro praktickou využitelnost dovedností zde získaných.
Psychologické služby pomáhaly klientům v adaptaci a ve zvládání obtížných a krizových situací a umožňovaly jim pochopit svou situaci i východiska z ní. Odborník-psycholog byl k dispozici pokaždé, když o setkání s ním projevil klient zájem nebo psychologické služby poptávali sociální pracovníci.
Supervize pomáhala zaměstnancům předejít syndrom vyhoření. Odborná skupinová supervize přispěla k podpoře týmu pracovníků v přímé práci s klienty a byla velmi vyhledávaná. Individuální supervize byla využita ve dvou případech.
Den otevřených dveří nabídl obyvatelům regionu návštěvu prostor obývaných klienty, veřejnost byla s touto příležitostí dostatečně seznámena a v hojném počtu i dorazila. Akce svým dílem přispěla ke zlepšení předpokladů pro dobré vztahy mezi hostitelskou majoritou a populací pobytového střediska a v širším smyslu pozvedla povědomí o uprchlictví.
Projekt svými aktivitami pokrýval všechna azylová zařízení v České republice a nabízel širokou paletu činností. Díky této komplexnosti, která zahrnula množství různorodých volnočasových nabídek pro různé příjemce, materiální podporu, sociálně psychologické služby nebo zvyšování kompetencí při komunikaci v českém jazyce, podporu sociálních pracovníků i informování veřejnosti, považujeme z celkového pohledu projekt za přínosný a úspěšný.

Všechna Centra jsou již v jednotlivých krajích velmi dobře etablována a povědomí o jejich práci je na velmi vysoké úrovni jak mezi cílovou skupinou, tak mezi odbornou i širokou veřejností - odborná veřejnost již vesměs chápe Centra jako přirozeného partnera při řešení všech otázek souvisejících s integrační a cizineckou problematikou, pracovníci Center jsou součástí platforem, pracovních nebo expertních skupin, v řadě měst se podílejí na komunitním plánování sociálních služeb, jsou zváni na odborné konference apod. Důležité je i to, že již byla vybudována řada osobních kontaktů s představiteli nejrůznějších partnerských institucí, které jsou využívány při řešení konkrétních problémů klientů.
V případě nového pracoviště pro kraj Vysočina jsou využívány zkušenosti z ostatních regionů se snahou co nejrychleji rozšířit povědomí o jeho činnosti jak mezi klienty z cílové skupiny, tak mezi odbornou veřejnost. Vzhledem k relativně nízkému počtu cizinců z cílové skupiny a jejich rozšíření v rámci více míst v rámci regionu je zde naprostou prioritou intenzivní terénní sociální práce a vzájemná provázanost poskytovaných služeb.
Širší veřejnost oslovují zejména nejrůznější kulturní, společenské nebo sportovní akce, na jejichž přípravě se Centra podílejí a která přispívají k lepšímu poznání cizinců a majoritní společnosti. Postupně se také daří zvyšovat počet pozitivních mediálních ohlasů, vztahujících se buď přímo k činnosti Center, nebo k cizinecké a integrační problematice obecně.
V některých regionech jsou Centra jediným poskytovatelem sociálních služeb pro cílovou skupinu cizinců. Díky tomu mohou sociální pracovníci poskytovat poradenské služby také v regionech, ve kterých to dosud nebylo možné kvůli nemožnosti zajistit odpovídajícího smluvního partnera. Díky většímu důrazu na terénní práci rovněž pracovníci Center disponují daleko konkrétnějšími informacemi přímo z cizineckých komunit a daří se s nabídkou služeb Center oslovovat i ty klienty, kteří by jinak z různých důvodů pravděpodobně služeb Center nevyužili.
Zapojení členů cizineckých komunit do integračních aktivit formou dohody o provedení práce mělo velmi pozitivní efekt jak v oblasti propagace činnosti Center mezi danými komunitami, tak zároveň i v aktivizaci cizinců a jejich motivaci k zapojení se do aktivní spolupráce s Centry.
Velmi vyhledávanou službou zůstává také tlumočení, které cizinci v takovém rozsahu a flexibilitě v jiné organizaci nenacházejí.

Projekt v trvání sedmi měsíců se ve svých aktivitách a cílech zaměřuje na podporu integrace skupiny barmských uprchlíků. Ti k nám byli v prosinci 2012 přesídleni z Malajsie. Podpora spočívá, v souladu s Koncepcí národního přesídlovacího programu, v zajištění popříjezdové materiální a sociální asistence, ubytování v integračním azylovém středisku a po dobu pobytu ve středisku v zajištění služeb důležitých pro jejich co nejefektivnější integraci.
Kromě ubytování jsou ve středisku zajištěny sociální a asistenční služby, které poskytují sociální pracovníci Správy ve spolupráci s dalšími zainteresovanými subjekty. Stěžejní částí projektu je zajištění výuky českého jazyka pro dospělé osoby a doplňkové výuky českého jazyka (nad rámec povinné školní docházky) pro děti, kurzu reálií, sociokulturního kurzu a kurzu práce s PC.
Cílem všech těchto činností je napomoci následné integraci přesídlených osob a jejich uplatnění na trhu práce. Náplň těchto kurzů vychází ze zkušeností z práce s našimi klienty v integračních azylových střediscích i z předchozích přesídlovacích akcí. Kromě vzdělávacích aktivit byly v rámci projektu plánované i volnočasové aktivity pro klienty. Nutností pro kvalitní poskytování všech služeb je využití služeb tlumočníků na každodenní bázi, zejména v prvních týdnech a měsících.

Projekt ve svých cílech přímo navázal na dva projekty, realizované se spolufinancováním EUF v roce 2011 (Aktivní volný čas a Zkvalitnění ubytovacích služeb pro žadatele o mezinárodní ochranu prostřednictvím poskytované psychosociální pomoci).
Cílem projektu bylo zlepšení podmínek pobytu žadatelů v přijímacích (PřS) a pobytových střediscích (PoS) prostřednictvím rozšířené nabídky dostupných volnočasových aktivit pro děti a dospělé a díky zajištění kvalitních psychosociálních služeb a služeb sociálního šatníku, který zlepšil materiální vybavení žadatelů. Díky projektu se vytvořilo kulturnější a podnětnější prostředí v prostorách určených k trávení volného času všech věkových skupin zakoupením a cíleným užíváním nového vybavení a materiálu. Byla zpestřena nabídka a obsah činností v rámci volnočasových aktivit včetně výuky českého jazyka a zajištěn provoz dílen. Kromě internetu, který byl klientům k dispozici v zařízeních, měli klienti možnost nadále získávat informace prostřednictvím cizojazyčného i tuzemského tisku a literatury. Žadatelům byly poskytovány dostupné, komplexní a kvalitní psychologické služby. Sociální šatník nabízel klientům ošacení a další potřeby.
Při organizaci a plánování uvedených aktivit byl uplatňován individuální přístup k potřebám specifických skupin žadatelů, přičemž zejména projektové aktivity v psychosociální oblasti se zaměřují ve zvýšené míře na žadatele ze zranitelných skupin a v tíživé situaci.
Zaměstnancům v přímé péči o klienty byla poskytnuta možnost pracovat pod odbornou skupinovou supervizí a odborné vzdělávání prohlubující jejich kvalifikaci při práci s žadateli s různými potřebami a nároky.
Souhrnné zhodnocení projektu
Výraznému počtu příslušníků cílové skupiny přinesl projekt další dílčí zlepšení podmínek pobytu ve střediscích. Prostory určené k trávení volného času prošly zkulturněním díky nákupům materiálu a vybavení. Dostupný tisk a literatura podpořily větší přístup k informacím a sloužily rovněž i vzdělávacím účelům. V pobytových střediscích zdárně pokračovala výuka češtiny, uvádějící do ní nováčky a rozšiřující pokročilejším jejich znalosti jazyka. Sportuchtiví nezletilí se realizovali při trénincích juda, vedeni zkušeným lektorem.
Dílny – šicí a hudební v PřS Zastávka a v PoS Kostelec n. O. k tomu ještě řezbářská – realizované pomocí smluvních organizací pravidelně obohacovaly dovednosti návštěvníků. Kulturní a kreativní komponentu představovaly jednorázové návštěvy sociálního divadla v podobě dílen realizovaných profesionálními divadelními spolky. Výchovně-vzdělávací působení dětských center pro ty nejmenší a tvořivý program výtvarných dílen pro všechny pak jen dále posilovaly dosažení jednoho ze strategických cílů realizátora: napomoci s adaptačními problémy cílové skupiny, zejména s ohledem na její zranitelnější část. Byly to zejména děti a mladé rodiny, kdo se účastnil desítek dalších akcí mimo areál středisek, jako byly návštěvy ZOO, účasti na interkulturních festivalech či exkurze za kulturně-historickými památkami.
Zranitelní klienti byli i v hledáčku psychologické podpory, kdy v každém ze středisek působili po celý rok smluvní specialisté, připraveni k operativním schůzkám s klienty. Rovněž ti z potřebných, kteří pociťovali nedostatek vhodného a důstojného ošacení, mohli svou situaci řešit s pomocí pravidelně otevřených sociálních šatníků.
Odborná skupinová supervize a odborné vzdělávání zas výrazně přispělo k podpoře týmu pracovníků v přímé práci s klienty, sestávajícího se z několika profesních skupin. Supervize hrála významnou roli v prevenci syndromu vyhoření, odborné vzdělávání zas posilovalo pracovní kompetence a motivaci k sebevzdělávání a další profesionalitě.
Konečně pak za rekapitulaci stojí výstupy směrem k odborné a rovněž tak i širší veřejnosti: sedm výstav „Já, člověk“ po celé republice, dny otevřených dveří pobytových středisek i šířené publikace a inzertní činnost, toto všechno zprostředkuje komunikaci a umenší případné tenze mezi majoritou a populací ubytovanou ve střediscích.
Celkové náklady projektu činily 1.480.714,- Kč. Z toho finanční podpora z projektu byla ve výši 1.110.535,50 Kč a celkové spolufinancování SUZ bylo 370.178,50 Kč.

Hlavním cílem projektu bylo vytvoření podmínek a prostoru pro dlouhodobou, koncepční a udržitelnou podporu integrace cizinců, kteří na území České republiky pobývají na základě zákona číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění pozdějších předpisů. Úkolem projektu bylo pomáhat s odstraňováním překážek integrace, reagovat na okamžité potřeby a získávat aktuální informace o problémech a potřebách cílové skupiny. Za tímto účelem byla i nadále provozována stávající Centra na podporu integrace cizinců v Pardubickém, Plzeňském, Moravskoslezském, Zlínském, Jihočeském, Karlovarském, Libereckém a Olomouckém kraji, která byla zřízena a provozována v letech 2009 až 2011 na základě realizace projektů EIF 2007-02, EIF 2008-15, EIF 2009-03, EIF 2009-27 a EIF 2010-17 (dále jen „projekty EIF realizované v letech 2009 až 2011“).
Aktivity Center byly stejně jako v předchozích letech směřovány k zabezpečení pomoci cizincům s integrací do české společnosti prostřednictvím poradenské, informační a vzdělávací činnosti na území daných krajů. Současně byla věnována pozornost aktivitám zaměřeným na lepší vzájemné poznání majoritní společnosti a cizinců.
Dalším z cílů projektu bylo rozvíjení komunikačního prostoru pro participující orgány a organizace, které společně utvářejí podmínky pro perspektivní a koncepční rozvoj integrace cizinců žijících na území České republiky. Jednotlivá Centra aktivity nejen sama organizovala, ale také podporovala a aktivně se zapojovala do podobných aktivit, organizovaných partnerskými organizacemi, zejména pak místními samosprávami. Dlouhodobou snahou krajských Center je etablovat se jako plnohodnotný partner správních úřadů.
Souhrnné zhodnocení projektu
Všechna Centra jsou již v jednotlivých krajích velmi dobře etablována, o čemž svědčí zejména vysoká návštěvnost a značné objemy poskytnutých služeb. Současně stoupá povědomí o práci Center také mezi odbornou i širokou veřejností - odborná veřejnost již vesměs chápe Centra jako přirozeného partnera při řešení všech otázek souvisejících s integrační a cizineckou problematikou, pracovníci Center jsou součástí platforem, pracovních nebo expertních skupin, v řadě měst se podílejí na komunitním plánování sociálních služeb, jsou zváni na odborné konference apod. Důležité je i to, že již byla vybudována řada osobních kontaktů s představiteli nejrůznějších partnerských institucí, které jsou využívány při řešení konkrétních problémů klientů. Širší veřejnost pak oslovují zejména nejrůznější kulturní, společenské nebo sportovní akce, na jejichž přípravě se centra podílejí a která přispívají k lepšímu poznání cizinců a majoritní společnosti. Postupně se také daří zvyšovat počet pozitivních mediálních ohlasů, vztahujících se buď přímo k činnosti Center, nebo k cizinecké a integrační problematice obecně. Ke zlepšení kvality služeb Center a zejména jejich dostupnosti výrazně přispěla registrace sociálních služeb poskytovaných pracovníky Center. Díky tomu mohou sociální pracovníci poskytovat poradenské služby také v regionech, ve kterých to dosud nebylo možné kvůli nemožnosti zajistit odpovídajícího smluvního partnera. Díky většímu důrazu na terénní práci rovněž pracovníci Center disponují daleko konkrétnějšími informacemi přímo z cizineckých komunit a daří se s nabídkou služeb Center oslovovat i ty klienty, kteří by jinak z různých důvodů pravděpodobně služeb Center nevyužili.
Celkové náklady projektu činily 19.080.560,- Kč. Z toho finanční podpora z projektu byla ve výši 14.310.420,- Kč a celkové spolufinancování SUZ bylo 4.770.140,- Kč.

Cílem projektu bylo zkvalitnění ubytovacích služeb pro žadatele o mezinárodní ochranu (dále jen žadatele) v azylových zařízeních (přijímacích a pobytových střediscích) prostřednictvím kvalitních psychosociálních služeb a zajišťování služeb sociálního šatníku, který zlepšil materiální vybavení žadatelů.
Žadatelům jsme poskytovali dostupné, komplexní a kvalitní psychologické, tlumočnické a překladatelské služby a rovněž jsme zajistili provozování sociálního šatníku, který nabízí možnost vhodně se dovybavit ošacením a dalšími potřebami. Jak v materiální tak v psychosociální oblasti se projektové aktivity zaměřovaly ve zvýšené míře na žadatele v tíživé situaci.
Bez kvalifikovaného a dobře fungujícího odborného týmu by nebylo možné poskytovat kvalitní sociální služby. Proto jsme poskytli zaměstnancům v přímé péči o klienty možnost pracovat pod odbornou skupinovou supervizí a nabídli jim odborné vzdělávání prohlubující jejich kvalifikaci při práci s žadateli s různými potřebami a nároky.

Cílem projektu bylo poskytnout osobám, kterým byl udělen azyl a byly ubytovány v integračních azylových střediscích SUZ (IAS), výuku českého jazyka, která je klíčová pro jejich úspěšnou integraci. V rámci projektu jsme zajišťovali výuku pro dospělé azylanty i pro jejich děti. Jednalo o skupinovou výuku, ve zcela výjimečných nebo zřetele hodných případech individuální výuku (např. u vážně nemocného nezletilého klienta).
Klienty, kteří obdrželi rozhodnutí o udělení azylu v roce 2011, jsme vybavili učebními pomůckami.
Výuka byla zajišťována odborně způsobilými lektory, kteří mají odpovídající zkušenosti. U přesídlenců z Barmy jsme navázali na výuku zajišťovanou vyučujícími, kteří byli vybráni v roce 2010 na základě provedeného poptávkového řízení a uzavřené smlouvy, u ostatních kurzů proběhlo výběrové řízení.
Výuka probíhala dle metodiky výuky českého jazyka, jejíž tvorba je uložena MŠMT, na základě usnesení vlády ze dne 3. května 2010 č. 321 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany. Ve druhé polovině roku proběhly hospitace jednotlivých kurzů.
Součástí projektu bylo také zajištění prostor na výuku.

Cílem projektu bylo zajistit zlepšení podmínek pobytu žadatelů o udělení mezinárodní ochrany v přijímacích (dále jen PřS) a pobytových střediscích (dále jen PoS) prostřednictvím rozšířené nabídky dostupných volnočasových aktivit pro děti a dospělé. Pro kvalitnější a efektivnější trávení volného času byl při organizaci a plánování volnočasových aktivit uplatňován individuální přístup k potřebám specifických skupin žadatelů.
Projekt pomohl vytvořit kulturnější a podnětnější prostředí v prostorách určených k trávení volného času všech věkových skupin zakoupením a cíleným užíváním nového vybavení a materiálu. Byla zpestřena nabídka, obsah činností v rámci volnočasových aktivit včetně výuky českého jazyka a zajištěn provoz dílen. Kromě již dostupného internetu měli klienti možnost i nadále získávat informace prostřednictvím cizojazyčného i tuzemského tisku a literatury.

Hlavním cílem projektu bylo vytvoření podmínek a prostoru pro dlouhodobou, koncepční a udržitelnou podporu integrace cizinců, kteří na území České republiky pobývali na základě zákona číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění pozdějších předpisů. Úkolem projektu bylo pomáhat s odstraňováním překážek integrace, reagovat na okamžité potřeby a získávat aktuální informace o problémech a potřebách cílové skupiny. Za tímto účelem byla i nadále provozována stávající Centra na podporu integrace cizinců v Pardubickém, Plzeňském, Moravskoslezském, Zlínském, Jihočeském, Karlovarském, Libereckém a Olomouckém kraji, která byla v letech 2009 a 2010 zřízena a provozována na základě realizace projektů EIF 2007-02, EIF 2008-15, EIF 2009-03 a EIF 2009-27.
Aktivity Center byly směřovány k zabezpečení pomoci cizincům a prostřednictvím poradenské, informační a vzdělávací činnosti (zejména jazykové a sociokulturní kurzy) jim ulehčovaly integraci na území daných krajů. Podstatný prostor byl zejména u Center zřízených v roce 2010 věnován rozšíření a prohloubení aktivit v rámci celého kraje, tedy realizace konkrétních vzdělávacích, poradenských i společenských aktivit také v dalších městech krajů. Další aktivitou Center byla osvětová činnost v rámci majoritní společnosti.
Jedním z cílů projektu bylo rozvíjení komunikačního prostoru pro participující orgány a organizace, které společně utvářeli podmínky pro perspektivní a koncepční rozvoj integrace cizinců žijících na území České republiky. Dlouhodobá a koncepční práce spočívala v zavádění a uplatňování standardních ověřených principů na poli integrace cizinců v rámci daných krajů. Jednotlivá Centra aktivity nejen sama organizovala, ale i podporovala, či se aktivně zapojovala do podobných aktivit, organizovaných partnery z platforem, zejména pak místními samosprávami. Krajská Centra se stala plnohodnotným partnerem správních úřadů, tzn. byla schopna pomoci cizinci připravit se na správní řízení, případně mu poskytla podporu i během něj.

Cílem projektu bylo zajistit zlepšení podmínek žadatelů o udělení mezinárodní ochrany pobývajících v přijímacích a pobytových střediscích prostřednictvím rozšířené nabídky dostupných volnočasových aktivit pro děti a dospělé.
Od začátku projektu byl nakoupen spotřební a evidenční materiál do jednotlivých středisek (např. elektronika, výtvarné potřeby, knihy, DVD), který slouží našim klientům.
Každý měsíc byly do jednotlivých středisek dodávány tiskoviny v nejrůznějších jazycích.
Ve střediscích probíhala od začátku roku výuka českého jazyka, ve spolupráci s neziskovými organizacemi probíhaly volnočasové aktivity (sportovní aktivity, stolní hry, výtvarné aktivity) a dílny (řezbářská, šicí, hudební).
Další aktivitou projektu byly kreativní dílny ve spolupráci s Divadlem Archa (nejrůznější výtvarné aktivity ve spojení s hudbou), které proběhly v PoS Havířov, PřS Zastávka a v PoS Kostelec.
V rámci projektu také proběhlo několik akcí za účasti veřejnosti – Uprchlická olympiáda, dny otevřených dveří v PoS Kostelec a Havířov.
Díky prostředkům projektu bylo možné pro naše zaměstnance uspořádat školení s tématem „Specifika práce s muslimskou klientelou“ a na podzim proběhlo další školení s tématem „Definice her a jejich atributy, výchovný význam her. Proč si (děti) lidé hrají?“.
Informace o jednotlivých činnostech byly pravidelně uváděny v aktualitách.

SUZ předkládla tento projekt se záměrem pokračovat v úspěšně započatém postupném zkvalitňování materiálních podmínek života žadatelů o udělení mezinárodní ochrany v pobytových střediscích. Cílem projektu bylo poskytnout klientům materiálně technické vybavení v rozsahu a kvalitě běžné v ubytovacích prostorách u podobných typů zařízení v ČR. Proto SUZ uskutečnila nákup nových postelí do pokojů klientů do pobytového střediska Havířov tak, aby počet nových postelí odpovídal standardu ubytovacích kapacit v pobytových střediscích. Tento pořizovaný typ postelí byl určen všem žadatelům ubytovaným ve středisku, tzn. včetně žadatelů z ohrožených skupin.
Zkvalitnění materiálně technického vybavení pobytového střediska Havířov bude mít pozitivní vliv i na klienty z ohrožených skupin, (nezletilé osoby, samotné ženy, ženy s dětmi a seniory). Ti ocení estetickou hodnotu nově zakoupeného materiálu, která bude mít pozitivní vliv na jejich psychický stav. Záměr projektu odpovídá stanoveným standardům kvality ubytování a plánu pokračovat se zkvalitněním materiálního zázemí pobytových středisek.

Projekt si kladl za cíl zřízení a provoz integračního azylového střediska pro přesídlené osoby (dále jen Střediska) a zajištění nejdůležitějších služeb souvisejících s jejich následnou integrací.
Jako přesídlovací středisko bylo určeno naše stávající středisko v ústeckých Předlicích, kam na konci července a v srpnu přijely z Malajsie a Thajska dvě skupiny přesídlenců (celkem 39 osob). Z prostředků projektu pro ně bylo dovybaveno středisko, v místní základní škole pronajaty učebny na výuku, pro děti byla zahájena výuka českého jazyka (zajištěna ZŠ Anežky České). Přesídlenci také absolvují kurz reálií (pro SUZ zajišťuje Organizace pro pomoc uprchlíkům), do konce roku by se měl uskutečnit kurz práce na počítači (ve spolupráci s Poradnou pro integraci).
Klientům je ve středisku byla zajišťována mnohostranná asistence, která je naprosto nezbytná pro jejich následnou integraci.
Všechny výše zmiňované služby by nebylo možné poskytovat bez využití tlumočníků / překladatelů, kteří jsou rovněž hrazeni z prostředků projektu.

Hlavním cílem předkládaných projektů bylo vytvoření podmínek a prostoru pro dlouhodobou, koncepční a udržitelnou podporu integrace cizinců, kteří na území České republiky pobývají na základě zákona číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Úkolem projektů bylo pomáhat s odstraňováním překážek integrace, reagovat na okamžité potřeby a získávat aktuální informace o problémech a potřebách cílové skupiny. Za tímto účelem byla nově zřízena a provozována Centra na podporu integrace cizinců v Jihočeském, Karlovarském, Libereckém a Olomouckém kraji. Čtyři centra zřízená v roce 2009 ve své činnosti pokračovala (Plzeňský, Pardubický, Moravskoslezský a Zlínský kraj).
Aktivity Center byly směřovány k zabezpečení pomoci cizincům pomocí poradenské, informační a vzdělávací činnosti (zejména jazykové a sociokulturní kurzy), ulehčování integrace na území daných krajů. Podstatný prostor byl věnován zajišťování aktivit Center v rámci celého kraje, tedy realizace konkrétních vzdělávacích, poradenských i společenských aktivit nejen v krajském městě, ale také v dalších městech krajů. Další aktivitou Center byla i osvětová činnost v rámci majoritní společnosti.

Cílem projektu je zajistit zlepšení podmínek žadatelů o udělení mezinárodní ochrany pobývajících v přijímacích a pobytových střediscích prostřednictvím rozšířené nabídky dostupných volnočasových aktivit pro děti a dospělé. Pro kvalitnější a efektivnější trávení volného času bude při organizaci a plánování volnočasových aktivit uplatňován individuální přístup k potřebám specifických skupin žadatelů.
Udržitelnost výsledků projektu
Nakoupený materiál slouží ke zkvalitnění služeb klientům. Pravidelné služby poskytované neziskovými organizacemi jsou již tradicí každoročního vytváření podmínek pro zlepšení pobytu klientů tak zpříjemněním a rozvíjením kreativity klientů. Tyto služby budou rozvíjeny kontinuálně i v roce 2010. Akce, které se pořádaly ve střediscích i mimo, jsou velmi oblíbené a velkým přínosem byla „Uprchlická olympiáda“, která obohatila zkušenosti ve vzájemné interakci mezi klienty a zaměstnanci a přinesla samá pozitiva.
Výuka českého jazyka ve střediscích přinesla posílení komunikace s personálem střediska, komunitou, ve všech dalších interakcích v ČR, výhledově pak v některých případech urychlí integraci klientů do společnosti.
Zaměstnanci v rámci školení získali pozitivní zkušenosti v práci s kulturně, věkově a jinak různorodou skupinou s hledáním konkrétních východisek v prostředí ve kterém pracují. Další školení bylo zaměřeno na přístup a tvořivé metody práce s chlapci různého věku – výchovné a tvořivé praktiky.

Cíle projektu
V první polovině července zahájí provoz čtyři regionální centra na podporu integrace cizinců umístěná v Ostravě, Pardubicích, Plzni a Zlíně. Navazující projekty, spolufinancované z Evropského integračního fondu, mají za cíl vytvořit prostor pro dlouhodobou a koncepční podporu integrace cizinců. Cílovou skupinou jsou cizinci s dlouhodobým a trvalým pobytem na území České republiky. Centra budou zajišťovat informační a poradenskou činnost oblasti sociální a právní, organizovat kursy českého jazyka, sociokulturní kursy a dále zprostředkují možnost využití internetového připojení. Nedílnou součástí bude také osvětová činnost pro školská zařízení, velké zaměstnavatele a širokou veřejnost. Na krajské úrovni bude úkolem každého z Center zajistit vytvoření regionálních poradních platforem, které budou řešit aktuální problémy cizinců.
Udržitelnost výsledků projektu
Smyslem projektu bylo nastavit z dlouhodobého hlediska funkční, standardizované a dostupné služby pro cílovou skupinu projektu. Základním předpokladem pro tuto koncepční práci Center bylo oslovení a na to navazující zapojení regionálních partnerů (krajských úřadů, obecních úřadů, policie, vzdělávacích institucí, nestátních organizací, zaměstnavatelů a aj.) do účasti na poradních platformách, jejichž se obě Centra ve svých krajích stala členy. Přímý dopad na cílovou skupinu ve smyslu realizace aktivit platforem je v tomto smyslu pozitivní, neboť platformy dávají v těchto regionech prostor pro relevantní subjekty, aby zde sdílely informace a reagovaly na podněty, které vycházejí od cílové skupiny.
Standardizované služby, které Centra nabízejí, zejména se jedná o poradenskou a informační činnost, výuku českého jazyka a sociální a právní poradenství, jsou přínosné cizincům z cílové skupiny s tom smyslu, že jim umožňují lepší zapojení do majoritní společnosti. Například hlubší znalost českého jazyka zvyšuje možnost uplatnění se na trhu práce, ale i v dalších oblastech společenského života v České republice.

Cíle projektu
V první polovině července zahájí provoz čtyři regionální centra na podporu integrace cizinců umístěná v Ostravě, Pardubicích, Plzni a Zlíně. Navazující projekty, spolufinancované z Evropského integračního fondu, mají za cíl vytvořit prostor pro dlouhodobou a koncepční podporu integrace cizinců. Cílovou skupinou jsou cizinci s dlouhodobým a trvalým pobytem na území České republiky. Centra budou zajišťovat informační a poradenskou činnost oblasti sociální a právní, organizovat kursy českého jazyka, sociokulturní kursy a dále zprostředkují možnost využití internetového připojení. Nedílnou součástí bude také osvětová činnost pro školská zařízení, velké zaměstnavatele a širokou veřejnost. Na krajské úrovni bude úkolem každého z Center zajistit vytvoření regionálních poradních platforem, které budou řešit aktuální problémy cizinců.
Udržitelnost výsledků projektu
Smyslem projektu bylo nastavit z dlouhodobého hlediska funkční, standardizované a dostupné služby pro cílovou skupinu projektu. Základním předpokladem pro tuto koncepční práci Center bylo oslovení a na to navazující zapojení regionálních partnerů (krajských úřadů, obecních úřadů, policie, vzdělávacích institucí, nestátních organizací, zaměstnavatelů a aj.) do účasti na poradních platformách, jejichž se obě Centra ve svých krajích stala členy. Přímý dopad na cílovou skupinu ve smyslu realizace aktivit platforem je v tomto smyslu pozitivní, neboť platformy dávají v těchto regionech prostor pro relevantní subjekty, aby zde sdílely informace a reagovaly na podněty, které vycházejí od cílové skupiny.
Standardizované služby, které Centra nabízejí, zejména se jedná o poradenskou a informační činnost, výuku českého jazyka a sociální a právní poradenství, jsou přínosné cizincům z cílové skupiny s tom smyslu, že jim umožňují lepší zapojení do majoritní společnosti. Například hlubší znalost českého jazyka zvyšuje možnost uplatnění se na trhu práce, ale i v dalších oblastech společenského života v České republice.

Cíle projektu
SUZ předkládá tento projekt se záměrem pokračovat v úspěšně započatém postupném zkvalitňování podmínek života žadatelů o udělení mezinárodní ochrany v pobytových střediscích. Cílem projektu je poskytnout klientům materiálně technické vybavení v rozsahu a kvalitě běžné u podobných typů zařízení v ČR, a to nejen v ubytovacích prostorách, ale i v prostorách společných. Proto SUZ plánuje nákup nových postelí do pokojů klientů a zahradních laviček do venkovního areálu pobytového střediska Kostelec nad Orlicí.
Tento záměr se dotkne nejen běžných obyvatel zařízení, ale i kvality života klientů patřících do ohrožených skupin. Pro tyto skupiny klientů, jsou praktické vlastnosti užívaného materiálu velmi důležité. Zkvalitnění materiálně technického vybavení pobytových středisek bude mít pozitivní účinek i na klienty z ohrožených skupin, (nezletilé osoby, samotné ženy, ženy s dětmi a seniory). Ti ocení estetickou hodnotu nového materiálu, která bude mít pozitivní vliv na jejich psychický stav. Záměr projektu odpovídá stanoveným standardům kvality ubytování a plánu pokračovat se zkvalitněním materiálního zázemí pobytových středisek.
Udržitelnost výsledků projektů
V důsledku postupné obměny a doplňování materiálně technického vybavení pobytových středisek se trvale zvýšily standardy ubytování žadatelů. Zakoupený materiál má dlouhodobou a vysokou užitnou hodnotu. Jeho nákupem byl splněn dlouhodobý cíl plánovaného projektu, kterým je zkvalitnění podmínek života klientů v pobytových střediscích. Nákup náhradních obalů a chráničů matrací zvýší trvanlivost matrací a zajistí standardní hygienické podmínky.

Cílem projektu je personálně a metodicky připravit SUZ na přijímání osob přesídlovaných do České republiky na základě Usnesení vlády č. 745 ze dne 27.06.2008 a realizovat pilotní předodjezdový kulturně orientační program.
Vyškolení osob pro vedení předodjezdových kulturně orientačních programů vytvoří personální předpoklady pro efektivní zajištění těchto programů.
Vytvoření metodiky vedení předodjezdových kulturně orientačních programů poskytne vyškoleným pracovníkům SUZ potřebný nástroj a vodítko pro realizaci programů.
Vytvoření informačních materiálů je důležitým předpokladem efektivní realizace předodjezdových kulturně orientačních programů a další úspěšné práce s přesídlenými osobami po jejich příjezdu do České republiky.
Vytvoření metodiky sociální práce s přesídlenými osobami po příjezdu usnadní pracovníkům střediska poskytovat sociální poradenství a asistenci v průběhu první fáze integrace.
Pilotní realizace předodjezdového kulturně orientačního programu bude následovat po vytvoření příslušné metodiky a vyškolení pracovníků SUZ, pokud se v roce 2009 uskuteční konkrétní přesídlovací akce.
Udržitelnost výsledků projektů
Výsledkem projektu jsou dvě metodiky pro práci s cílovou skupinou a podpůrné materiály pro tuto práci. Využitelnost těchto výstupů závisí na míře zapojení České republiky do přesídlování a jeho formě. Všechny vzniklé materiály (kromě filmu) jsou materiály „živé“ a předpokládá se u nich, že se budou v průběhu času měnit – přizpůsobovat se aktuálnímu složení přesídlenců i měnícím se vnějším okolnostem.
Všechny materiály by měly být využitelné dlouhodobě a jejich dopad je dán jejich povahou (metodika, informační materiál pro klienta apod.).

Cíle projektu
Projekt, jehož cílem je vytvoření koncepce návratového centra, které by mělo být místem pro zajišťování dobrovolných návratů osob ze všech cílových skupin cizinců a zároveň schopno realizovat veškeré aktivity s repatriacemi spojené. (poradenství, spolupráce se státními orgány, reintegrační aktivity, apod.)
Udržitelnost výsledků projektů
Výsledkem projektu je koncepce návratového centra, která by ve své praktické podobě – otevření návratového centra — měla zaštiťovat návratovou agendu. Za těchto okolností se cílové skupině dostanou důležité informace, motivace, asistence, další návazné služby (ubytování, právní, psychologické služby). Nezastupitelná bude role centra při asistenci s doklady a koordinací logistické složky návratu. Také případná reintegrační fáze návratu bude koordinována centrem.
V navrženém harmonogramu Koncepce 2010-2013 je nastíněn plán s tím, že se návratové centrum může stát trvalým (dílčím) nástrojem pro realizaci migrační politiky státu. Koncepce plánuje rozšiřování návratového centra, prohlubování spolupráce s nestátní sférou, postupný nárůst nabídky služeb.
S ohledem na cílovou skupinu a čas jde o vytvoření a udržení dobré pověsti programu, širokého povědomí o něm, nastolení důvěryhodného prostředí a efektivních postupů. V dlouhodobé perspektivě je dopadem projektu i prevence sekundární imigrace.
Udržitelnost projektu však závisí na klíčovém faktoru na příjemci nezávislém: ENF vyhlásí výzvu na samotné otevření Návratového centra. Koncepce návratového centra by poté umožnila dotyčný projekt dobře sestavit a realizovat.

Cíle projektu
Projekt je zaměřen nejen na repatriaci neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu, žadatele, kteří se rozhodnou své řízení ukončit a držitele mezinárodní ochrany, kteří zvažují návrat do vlasti, příp. bezpečné třetí země, ale zároveň i na zvýšení povědomí o dobrovolných návratech mezi cílovou klientelou.
Udržitelnost výsledků projektů
V případě návratových programů jde vždy zejména o dopad individuální. Ve většině případů jsou žadatelé o dobrovolný návrat neúspěšní žadatelé o mezinárodní ochranu a uhrazený návrat je pro ně jedinou možností jak předejít situaci, že zůstanou v České republice nelegálně. Nemají totiž prostředky k úhradě svého návratu.
Díky programu mohou být klientům také zařízeny náhradní cestovní doklady. Pro klienty by bylo opět v mnoha případech nemožné si doklady zajistit vlastními silami (zejména pokud daná země nemá v České republice vlastní zastupitelský úřad).
Výsledky dotazníkového šetření nám napomohou ke zlepšení služeb poskytovaných klientům - žadatelům o dobrovolný návrat (zejména podnět ohledně dopracování internetových stránek).
Z celospolečenského hlediska představují dobrovolné návraty do jisté míry prevenci některých patologických jevů (nelegální zaměstnávání, život na ulici apod.). Lidé, kterým byla zamítnuta žádost o mezinárodní ochranu, totiž svou situaci často řeší nelegální prací.

Cíle projektu
Projekt si klade za cíl zmapovat stávající situaci v poskytování reintegračních pobídek v ČR a vybraných zemích EU (např. Nizozemí, Švédsko nebo Dánsko) a současně i váhu potencionálních typů pobídek pro cizince pocházející ze zemí, na které je výzva prioritně zaměřena (tj. Ukrajina, Moldavsko, Mongolsko a Vietnam).
Udržitelnost výsledků projektů
Výsledky analýzy jsou prvním výstupem, na základě kterého budou stanoveny základy pro budoucí jednotný postup v oblasti pobídek pro cizince a jejich adresnosti. Závěry této analýzy jsou jak v obecné, tak i v konkrétní rovině, zejména vzhledem k skupinám osob, pocházejícím ze zemí, které jsou v tomto projektu vybranými cílovými destinacemi. Tyto závěry samozřejmě vychází pouze z informací od našich partnerů a od osob, jež jsou sice základním souborem pro výzkum, nicméně se předpokládá, že v průběhu let se tento základní soubor bude měnit a nelze kvalifikovaně odhadnout, kterým směrem. Mj. i z tohoto důvodu je výsledná analýza otevřena budoucím korekcím a to jak na základě budoucích získaných zkušeností, tak na základě případných budoucích dalších doplňujících analýz či výzkumů.

Projekt podporuje fungování Státního integračního programu. V rámci projektu je azylantům poskytováno sociální poradenství a asistence. Azylanti mohou dále využít nabídku kurzů reálií, proplacení kurzů zvyšujících kvalifikaci nebo nostrifikací dokladů o vzdělání.

Klienti azylových středisek mohou sledovat televizní vysílání nebo filmy ve své mateřštině a mohou komunikovat se svými blízkými díky přístupu k internetu.

Cíl: modernizace vybavení v přímém užívání klientů – byly pořízeny pračky a sušičky, pokrývky, matrace a vybavení kuchyněk pro samostatné vaření. Zlepšení pohybu a sebeobsluhy handicapovaným klientům – mechanická polohovací lůžka, antidekubitní matrace a noční stolky s variabilně nastavitelnou jídelní deskou, kompenzační pomůcky. Podpora rodin s dětmi - nákup základního dětského nábytku k obsluze a péči o děti.

Cizojazyčný tisk, beletrie, hokejky, míče, keramická hlína – to je jen malý vzorek toho, čím projekt podpořil proadaptační působení na klienty. Chod hudební dílny i humanitárního skladu šatstva, organizované výlety do ZOO či výstavba multifunkčního hřiště v Kostelci jsou příklady činností bez evropské finanční spoluúčasti těžko představitelných.

Psychologické konzultace i krizová intervence klientům, podpora týmové koheze i růstu pracovníků, tlumočení a překlady pro komfort klientů, to jsou hlavní osy tohoto projektu.
Zajištění těchto služeb významně přispívá ke zlepšení kvality sociální práce poskytované klientům. V roce 2008 byla zajištěna možnost využít služeb smluvního psychologa ve všech přijímacích a pobytových střediscích a zařízeních pro zajištění cizinců (kromě jednoho pobytového střediska, kde klienti využívali služby dostupného psychologa v rámci zdravotního pojištění).
V roce 2008 bylo poskytnuto celkem 296 hodin psychologických konzultací pro 150 žadatelů o mezinárodní ochranu jak v azylových zařízeních, tak v zařízeních pro zajištění cizinců.
Supervizní péče byla díky EUF zajištěna pro zaměstnance ve všech pobytových a přijímacích střediscích. Tlumočnické služby byly klientům poskytovány na základě individuálních potřeb v jazyce, který je pro klienta srozumitelný. Překladatelské služby byly v průběhu trvání projektu využívány pro překlady zásadních materiálů týkajících se chodu azylových zařízení (ubytovací řády, řády volnočasových místností, informace o vstupních zdravotních prohlídkách, poplatky u lékařů apod.) Tlumočnické a překladatelské služby významně přispívají ke zlepšení informovanosti klientů.

Program dobrovolných repatriací umožňuje žadatelům o mezinárodní ochranu v různých fázích procedury důstojně se navrátit do země původu – jsou jim hrazeny cestovní náklady, motivační příspěvek, poradenství a další služby.

Sedm projektů s čerpáním 7.411.275,- Kč. Názvy projektů dostatečně popisují jejich zaměření:

  • Program poradenství a vzdělávání azylantů ubytovaných v integračních azylových střediscích se zaměřením na jejich aktivaci,
  • Návratový reintegrační program pro občany zemí Asie,
  • Návratový reintegrační program pro občany zemí Evropy,
  • Návratový reintegrační program pro občany zemí Afriky,
  • Výtvarné dílny, rozšíření aktivit pro volný čas a PR aktivity,
  • Dokončení procesu zavádění standardů kvality sociálních služeb v azylových zařízeních SUZ MV ČR,
  • Tvorba kvalitního technického a sociálního zázemí v přijímacích a pobytových střediscích.

Díky projektům bylo možné uskutečnit celou škálu aktivit, od pořízení učebnic pro integrační kurzy azylantů, přes příspěvek dobrovolně se navrátivší osobě na dopravu po Mongolsku, po stavbu dětského hřiště v pobytovém středisku Zastávka.

Tři projekty s čerpáním 2.224.819 Kč.
Rozšíření nabídky volnočasových aktivit pro žadatele o udělení azylu a aktivity zaměřené na větší spolupráci a informování české veřejnosti
Provoz dílen v Kostelci a Zastávce (služby poskytovaly NGO), nákupy techniky a vybavení (přístrojů a materiálu do dílen, vybavení do kuchyněk atd.), pořádání kulturních a sportovních akcí, investiční akce (kuchyňky na samostatné vaření v Kostelci).
Výtvarné dílny 2006 a rozšíření nabídky aktivit pro volný čas, prezentace a výstavnictví
Nákupy periodik, vybavení, dílen a nákup materiálu, pracovní setkání, kurzy a vzdělávání pro výtvarnice a pracovnice dětských center, výstavy a akce pro veřejnost.
Program komplexní psychosociální péče se zaměřením na aktivaci azylantů
Prostředky na financování služeb azylantům skrze NGO v šesti IAS (pokračování stávající činnosti SUZ).